8.

VENTILÁTORY

8.3 . . . . . . . . . . . . . .
8.4 . . . . . . . . . . . . . .
8.5 . . . . . . . . . . . . . .
8.6 . . . . . . . . . . . . . .
8.7 . . . . . . . . . . . . . .
8.8 . . . . . . . . . . . . . .
8.10 . . . . . . . . . . . . . .
8.11 - 8.13 . . . . . . . . .
8.2
autor:
ŠKORPÍK, Jiří – LinkedIn.com/in/jiri-skorpik
datum vydání:       
Září 2022
název:
Ventilátory
sborník:
provenience:
Brno (Česká republika)
email:
skorpik.jiri@email.cz

Copyright©Jiří Škorpík, 2006-2022
Všechna práva vyhrazena.

 Kapitola: Základní vlastnosti ventilátorů
8.3

Základní vlastnosti ventilátorů

Měrné otáčky

Respirační ventilátory

Spalinové ventilátory

Tunelové ventilátory

Nový, 2007

Ventilátory se vyrábí v širokém spektru provedení, viz rozdělení ventilátorů podle měrných otáček na Obrázku 1. To je dáno různorodostí aplikací a požadavků od jednoduchých větráků až po složité průmyslové ventilátory s natáčivými lopatkami. Obecně ventilátory zabezpečují proudění pracovního plynu, nejčastěji vzduchu, v prostředí bez požadavku na jeho stlačení, takže ve ventilátorech dochází jen k malému zvýšení celkových tlaků. Na druhou stranu pracovní prostředí může být velmi různorodé, od ventilátorů zajišťujících výměnu vzduchu v místnostech či oděvech (respirační ventilátory) po spalinové ventilátory ossávající spaliny o teplotách přesahujícíh 100 °C z kotlů. Speciální skupinou jsou tunelové ventilátory, které zajišťují přirozenou výměnu vzduchu v daném prostoru při standardní teplotě a při požáru musí zajistit i odsávání velmi horkých spalin z tohoto prostoru (například při haváriích v tunelech kdy teplota odsávaných spalin je i více jak 400 °C). Některé typy ventilátorů jsou určeny do agresivních prostředí s častým poškozením lopatek abrazí, korozí a nánosy.

Trend růstu měrných otáček ventilátoru jako funkce tvaru rotoru
1: Trend růstu měrných otáček ventilátoru jako funkce tvaru rotoru
(a) radiální vysokotlaký (dozadu zahnuté lopatky); (b) radiální středotlaký; (c) radiální středotlaký oboustranně sací; (d) oběžné kolo radiálního nízkotlaký ventilátoru s dopředu zahnutými lopatkami; (e) diagonální; (f) axiální rovnotlaký; (g) axiální přetlakový; (h) obvyklý tvar vzorce pro stanovení měrných otáček ventilátorů. b2 [m] šířka rotoru na výstupu; βB2 [°] úhel střední čáry profilu na výstupu; NS [min-1] měrné otáčky; Q [m3·s-1] průtok stupněm/celým ventilátorem; Δps [Pa] změna celkového tlaku pracovního plynu při průtoku stupněm/celým ventilátorem (protože ventilátory bývají jednostupňové vztahují se často měrné otáčky na zvýšení celkového tlaku v celém ventilátoru); ρ [kg·m-3] hustota pracovního plynu. Rozsah obvyklých hodnot měrných otáček pro jednotlivé tvary rotorů jsou uvedeny např. [Nový, 2007, s. 18]. Odvození vzorce je uvedeno v Příloze 1.

Vírový stroj

Ventilátor bývají velmi často konstruovány v provedení vírového stroje, tj. bez statorových lopatek.

 Kapitola: Základní vlastnosti ventilátorů
8.4

U větších ventilátorů bývá ve výtlaku odběr vzduchu pro chlazení elektromotoru ventilátoru.

Axiální ventilátory

Pouze axiální ventilátory s požadavkem na zvýšení statického tlaku obsahují statorovou řadu lopatek, viz Obrázek 2(vlevo). Místo statorové řady lopatek se také často používají i bezlopatkové difuzory.

Příklady axiálních ventilátorů
2: Příklady axiálních ventilátorů
vlevo-malý axiální ventilátor (průměr 200 mm) ve skříni vyrobené ze slitiny hliníku, výrobce ebm-papst group; vpravo-axiální ventilátor s radiálním vstupem, s natáčivými rotorovými lopatkami (zkroucené lopatky) výrobce ZVVZ MACHINERY, a.s..

Předřazené lopatky

Nátokový úhel

Pokud ventilátor obsahuje předřazené lopatky, pak se jedná o lopatky se symetrickým nezakřiveným profilem (tzv. základní profil) pro zajištění optimálního nátokového úhlu a tedy účinnosti, viz Obrázek 3. Ovládání předřazených lopatek je nejčastěji po obvodu ventilátoru, ale existují i možnosti umístit ovládaní v ose ventilátoru.

Axiální přetlakový ventilátor s předřazenými lopatkami
3: Axiální přetlakový ventilátor s předřazenými lopatkami
(a) rychlostní trojúhelník při jmenovitém průtoku, kdy jsou předřazené lopatky natočeny do axiálního směru; (b) rychlostní trojúhelník při sníženém průtoku a natočení lopatek tak, aby byl dodržen optimální nátokový úhel a ztráta nesprávným nátokovým úhlem co nejmenší – úhel β1 zůstává přibližně konstantní. 1-rotorové lopatky; 2-statorové lopatky; 3-bezlopatkový difuzor; 4-jádro difuzoru; 5-předřazené lopatky; 6-hnací hřídel. U [m·s-1] obvodová rychlost; V [m·s-1] absolutní rychlost; W [m·s-1] realtivní rychlost; α1 [°] úhel absolutní rychlosti na vstupu do rotoru; β1 [°] úhel relativní rychlosti na vstupu do rotoru při nátáčení rotorových lopatek; Index 1 označuje stav před rotorem, index 2 za rotorem, index a axiální směr.
 Kapitola: Axiální ventilátory
8.5

Rovnotlakový ventilátor

Střední čára profilu

Odtržením proudění

Ventilátory s velmi malým stupněm reakce se používájí v případech, kdy jde o to zvýšit kinetickou energie plynu a nikoliv jeho tlak – v podstatě se jedná o rovnotlakové ventilátory. Rovnotlakové ventilátory mívají kratší lopatky v poměru k průměru oběžného kola, aby byl rozdíl ve stupni reakce mezi patou a špicí co nejmenší. Často jsou lopatky přímé. Na Obrázku 4 je typická konstrukce rovnotlakového ventilátoru ovšem s difuzorovou profilovou mříží. Tím se snižuje prohnutí střední čáry profilu lopatek a tedy i náchylnost na ztrátu odtržením mezní vrstvy od profilu. Zvyšující se průtočný průřez difuzorové lopatkové mříže je v tomto případě kompenzován větším patním poloměrem lopatky r2, než je patní poloměr r1 tak, aby na vstupu a výstupu byl průtočný průřez stále stejný.

Provedení lopatkové mříže rovnotlakového ventilátoru
4: Provedení lopatkové mříže rovnotlakového ventilátoru
a [m] šířka lopatkového kanálu; l [m] délka lopatky; r [m] poloměr. Index h označuje patu lopatky (hub), index t označuje špici lopatky (tip).

Lopatka

Nejednoduší lopatky axiálních ventilátorů jsou z plechu se zaoblenými hranami, ty složitější mají klasický obvykle málo zahnutý profil, takže lze vycházet ze základních profilů. Lopatky se k rotoru, který bývá prstencové konstrukce v jehož středu je pohon, přivařují, nýtují nebo šroubují.

Tlakový součinitel

Průtokový součinitel

Optimální hodnoty tlakového a průtokového součinitele axiálních stupňů jsou ψopt=0,4 a ϕopt=0,35 (podle definičního Vzorce 4a v článku Využití podobností lopatkových strojů při návrhu lopatkového stroje) při poměru rh/rt=0,6 (v případě rovnotlakového ventilátoru se jedná o poloměr rh2) – údaje podle [Misárek et al., 1974, s. 75]. Aerodynamický výpočet lopatkové mříže ventilátoru je proveden v článku Aerodynamika profilových mříží .

Radiální ventilátory

Stupeň reakce

Radiální ventilátory bývají přetlakové se stupněm reakce kolem 0,5. Pouze nízkotlaké s dopředu zahnutými lopatkami (Obrázek 1d) jsou konstruovány s velmi nízkým stupněm reakce, viz úloha na výpočet stupně reakce v článku Základní rovnice lopatkových strojů.

 Kapitola: Radiální ventilátory
8.6

Spirální hrdlo

Bezlopatkový difuzor

Radiální ventilátory bývají obvykle opatřeny spirálním hrdlem a bezlopatkovým difuzorem pro lepší regulaci, ale moho obsahovat i radiální statorové lopatky. Radiální ventilátory bez difuzoru, respektive spirální hrdla se používají v provedení čistě radiálního výstupu βB2=90° a to proto, že takové lopatkování má nejmenší podíl mezi kinetickou energií obvodové složky rychlosti k práci ventilátoru. To znamená, že i podíl zmařené energie v obvodvém směru bude nejmenší. Takové ventilátory se například používají k chlazení elektromotorů.

Lopatky

Lopatky radiálních ventilátorů jsou obvykle stálé tloušťky, pouze mají zaoblenou nátokovou i odtokovou hranu. Kapkovitý tvar lopatek by měl v těchto případech jen malé přínosy. Lopatky jsou k disku připevněny lemem, připájené nebo přivařené, případně je celé kolo jako odlitek.

Diametrální ventilátor

Rotory s dopředu zahnutými lopatkami jsou také používané u diametrálních ventilátorů, viz Obrázek 5. Pro diametrální ventilátory je typický velmi vysoký poměr šířky kola b2 k jeho průměru a saním na protilehlé straně skříně. Tedy sání není středem kola. Aby vzniklo na jedené straně kola dostředivé a druhé odstředivé proudění je nutné, aby na straně sání byl vyšší tlak než na straně výstupu. Toho lze dosáhnou speciálním tvarem skříně s kolenem, kde na straně sání je větší průtočný průřez než na straně výstupu, jak je nakresleno na přiloženém obrázku. Nerovnovážné tlakové pole po obvodu rotoru lze také dosáhnout vhodně vloženým vnitřním tělesem, viz [Čermák, 1974, s. 134].

Diametrální ventilátor
5: Diametrální ventilátor

Tlakový součinitel

Průtokový součinitel

Optimální hodnoty tlakových a průtokových součinitelů jednotlivých typů radiálních stupňů ventilátorů lze vyčíst z Obrázku 17 v článku Využití podobností lopatkových strojů při návrhu lopatkového stroje, ve kterém je i výpočet rotoru s dopředu zahnutými lopatkami.

Energetická bilance ventilátoru

Ventilátory jsou stroje, které zajišťují nucené proudění plynů (překonání tlakových ztrát) s malým zvýšením tlaku. Při výpočtu vnitřní práce ventilátorů se často zavádí předpoklad nestlačitelného proudění ρ≈konst. s konstatní teplotou t≈konst. bez význámné změny potenciální energie.

 Kapitola: Energetická bilance ventilátoru
8.7

Vnitřní práce

Celkový tlak

Práce dodávaná proudícímu plynu se transformuje na tlakovou a kinetickou energii. Hlavním parametrem ventilátoru je zvyšení celkového tlaku pracovního plynu Δps, což je veličina, která zohledňuje zvýšení tlaku i rychlosti. Vzorec pro zvýšení celkového tlaku lze odvodit z Bernoulliho rovnice, viz Vzorec 6.

Vnitřní práce ventilátoru
6: Vnitřní práce ventilátoru
Lw [J·kg-1] vnitřní ztráty při průchodu ventilátorem; wi [J·kg-1] vnitřní práce ventilátoru. Index i označuje vstup, index e označuje výstup. Rovnice je odvozena pro nevýznamný vliv změn potenciální energie a hustoty v Příloze 2.

Vnitřní účinnost

Vnitřní příkon

Při výpočtu vnitřní účinnosti ηi se vychází z toho, že ideální vnitřní práce ventilátoru wid je rovna zvýšení celkové tlakové energie ve ventilátoru, protože vliv gravitačního zrychlení je nevýznamný. Odtud lze získat praktický vzorec pro stanovení potřebného vnitřního příkonu ventilátoru jako funkce objemového průtoku a vnitřní účinnosti, viz Vzorec 7.

Vnitřní účinnost a příkon ventilátoru
7: Vnitřní účinnost a příkon ventilátoru
m [kg·s-1] hmotnostní průtok ventilátorem; Pi [W] vnitřní příkon ventilátoru; Q [m3·s-1] průtok ventilátorem; ηi [1] vnitřní účinnost ventilátoru.

Provozní charakteristiky ventilátorů

Ventilátory jsou hydraulické pracovní stroje jako turbočerpadla a proto jejich charakteristiky jsou založeny na stejných principech, viz článek Turbočerpadla. Hlavní rozdíl je v tom, že až na výjimky se provozní charakteristiky ventilátorů uvádí jako závislost zvýšení celkového tlaku na průtoku Δps-Q

Hustota

Eulerova práce

Charakteristika ventilátoru se počítá nebo měří pro konkrétní pracovní plyn a jeho teplotu. Při změně teploty se ale významně změní hustota a tedy i provozní charakteristiku ventilátoru, a to tak, že při snížené hustotě pracovního plynu a při stejném průtoku je zvýšení celkového tlaku Δps menší a naopak. Toto snížení je dáno tím, že při stejném objemovém průtoku Q a stejných otáčkách zůstává zachován i rychlostní trojúhelník a tedy i Eulerova práce ventilátoru wE, respektive vnitřní práce ventilátoru wi. Provozní charakteristiku ventilátorů a čerpadel lze přepočítat pro změnu hustoty podle jednoduchého Vzorce 8.

 Kapitola: Provozní charakteristiky ventilátorů
8.8
Změny charakteristiky ventilátoru při změně hustoty pracovního plynu
8: Změny charakteristiky ventilátoru při změně hustoty pracovního plynu
Index n označuje parametry při jmenovitém stavu. Rovnice je odvozena při vynechání vlivu změny velikosti ztrát a pro konstantní otáčky v Příloze 3.

Tunelový ventilátor

K velkým změnám hustot dochází především u spalinových a tunelových ventilátorů, kde může být rozdíl teplot při práci za studena a za tepla i několik set stupňů celsia, což odpovídá změnám hustoty vzduchu o několik desítek procent.

Regulace ventilátorů

Parametry ventilátorů lze regulovat škrcením na sání nebo výtlaku, otáčkami nebo pomocí nátačení lopatek.

Škrcení ventilátorů

Netěsnost

Pracovní bod

Charakteristika potrubního systému

Regulace škrcením je nejjednoduší a nejrozšířenější způsob regulace ventilátorů. Škrtící orgán může být na výtlaku i sání – je nutné přihlédnout k vlivu netěsnosti škrtící klapky, protože na saní hrozí nasátí okolního vzduchu přes netěsnosti, a na výtlaku naopak únik pracovního plynu do okolí ventilátoru. Nevýhodou regulace škrcením je, že charakteristika ventilátoru je stejná a mění se charakteristika potrubního systému, respektive se škrcením maří část celkového tlaku, viz Obrázek 9.

Regulace ventilátoru škrcením
9: Regulace ventilátoru škrcením
(a) pracovní bod při plně otevřené škrtící klapce; (b) částečně zavřená škrtící klapka. OP-pracovní bod ventilátoru (operating point); SS-labilní oblast ventilátoru (system surge); S-charakteristika potrubního systému [Škorpík, 2024]. LV [Pa] tlaková ztráta způsobená šktící klapkou.
 Kapitola: Regulace ventilátorů
8.9

Regulace otáčkami

Provozní charakteristika

Regulace ventilátorů změnou otáček se velmi rozšiřuje díky snižovaní ceny frekvenčních měničů elektromotorů. Používá se v širokém výkonovém rozmezí podle potřeb dané aplikace. Změnu otáček lze docílit i použitím několika průměrů řemenic na hřídeli oběžného kola, které se mohou například sezóně přepojovat ručně. V obou případech je ale nutné, počítat s výraznými změnami příkonu motoru podle Rovnic 10 – tyto rovnice se v angličtině označují jako Affinity laws. Nicméně výkonové změny motoru mohou mít negatvní vliv na jeho životnost a zahřívání během provozu.

Regulace ventilátoru změnou otáček a rovnice pro přibližný přepočet jeho charakteristiky
10: Regulace ventilátoru změnou otáček a rovnice pro přibližný přepočet jeho charakteristiky
(a), (b), (c) změna charakteristiky při změně otáček, přičemž (a) je charakteritika při jmenovitých otáčkách, charakteristika (b) je při otáčkách vyšších než jmenovitých a charakteristika (c) při otáčkách nižších než jmenovitých. Rovnice jsou odvozeny při vynechání vlivu změn velikosti ztrát a pro konstantní hustotu pracovního plynu v Příloze 4.

Natáčivé lopatky

Předřazené lopatky

Regulace natáčením lopatek se provádí u ventilátorů s vysokým příkonem, u kterých je problematická změna frekvence pohonu. Regulace se provádí natáčením předřazených statorových (Obrázek 11a), nebo v případě axiálních strojů i rotorových lopatek (Obrázek 11b). Mechanismus nátáčení lopatek je velký zásah do konstrukce stroje, který zvyšuje náklady na pořízení. Nákladnější je i řídící systém.

 Kapitola: Regulace ventilátorů
8.10
Regulace ventilátoru natáčením statorových nebo rotorových lopatek
11: Regulace ventilátoru natáčením statorových nebo rotorových lopatek
(a) regulace natáčením předřazených lopatek (statorové lopatky jsou předřazeny v sání ventilátoru, viz také Obrázek 3b); (b) regulace natáčením rotorových lopatek.
reklama
Návrhové programy lopatkových strojů – VIKLAN – výpočtové programy na míru

Odkazy

ŠKORPÍK, Jiří, 2024, Vznik tlakové ztráty při proudění tekutiny a její výpočet, fluid-dynamics.education, Brno, https://fluid-dynamics.education/vznik-tlakove-ztraty-pri-proudeni-tekutiny-a-jeji-vypocet.html.
BLEIER, Frank, 1997, Fan handbook, selection, aplication, and design, The McGraw Hill companies, ISBN 0-07-005933-0.
ČERMÁK, Jan, HELLER, Václav, NOVOTNÝ, Slavomil, PITTER, Jaroslav, SEDLÁČEK, František, ŠAVRDA, Miloš, 1974, Ventilátory, SNTL-Nakladatelství technické literatury, n.p., Praha.
NOVÝ, Richard, 2007, Ventilátory, České vysoké učení technické v Praze, Praha, ISBN 978-80-01-03758-4.

Bibliografická citace

©Jiří Škorpík, LICENCE