14.

TERMODYNAMIKA TURBOKOMPRESORŮ

–   strana 14.3   –
–   strana 14.3   –
 Úloha 122: Výpočet přídavných ztrát a součinitele přídavných ztrát turbokompresoru a jeho vnitřní účinnosti  Úloha 704: Výpočet adiabatické komprese vzduchu v turbokompresoru, viz [Škorpík, 2024]
–   strana 14.5   –
 Úloha 849: Výpočet izoentropické, izotermické a polytropické účinnosti turbokompresoru
–   strana 14.7   –
Úloha 612: Výpočet účinnosti turbokompresoru s vnějším chlazením
–   strana 14.11   –
 Úloha 726: Výpočet rozměrů rotoru radiálního stupně kompresoru  Úloha 936: Příklad 2D výpočtu – tvar záběrníku rotoru turbokompresoru na jednotlivých poloměrech, viz čl. 1.  Úloha 10: Výpočet rozměrů bezlopatkového statoru, viz čl. 2.
–   strana 14.13   –
–   strana 14.16   –
–   strana 14.17-32 –
– e-shop –
Jestliže byl článek pro vás užitečný, pak si kupte plnou verzi článku v mém e-shopu. Velmi vám za to děkuji a přeji, aby se vašim projektům dařilo.

Jiří Škorpík
autor
TERMODYNAMIKA TURBOKOMPRESORŮ
strana 14.2
– autor: –
ŠKORPÍK, Jiří (LinkedIn.com/in/jiri-skorpik)
– datum vydání: –
Září 2024
– název: –
Termodynamika turbokompresorů
– sborník: –
– provenience: –
Brno (Česká republika)
– email: –
skorpik.jiri@email.cz

Copyright©Jiří Škorpík, 2024
Všechna práva vyhrazena.

TERMODYNAMIKA TURBOKOMPRESORŮ
strana 14.3

Komprese v turbokompresoru

Charakteristickým rysem komprese v turbokompresoru je plynulost děje transformace práce na tlakovou a vnitřní energii pracovního plynu. Základním požadavkem je zvýšení tlaku, respektive dosažení požadovaného kompresního poměru (viz Rovnice 610), při minimálním zvýšení teploty, která významně narůstá zejména pokud není komprese chlazená.

– 610: –
Kompresní poměr kompresoru
Kompresní poměr kompresoru
p [Pa] tlak; ε [1] kompresní poměr. Index i označuje stav na vtoku do turbokompresoru, index e označuje stav na výtoku z turbokompresoru.

Při vyšetřování průběhu komprese je třeba odlišovat jednostupňovou a vícestupňovou kompresi. Obě komprese vyžadují trochu jiný přístup k pochopení příčin ztrát a přístup ke stanovení opatření k jejich snížení.

Adiabatická komprese

Výpočtový model adiabatické komprese se používá v případech, při kterých se neočekává významný vliv sdílení tepla s okolím turbokompresoru.

Definice ideální adiabatické komprese
Ideální vnitřní práce adiabatické komprese odpovídá práci izoentropické komprese. Při ideální kompresi se obvykle očekává stejná výtoková rychlost jako při reálné kompresi. To znamená, že reálný stroj musí mít o něco větší průtočné průřezy než stroj ideální, protože ztrátové teplo měrný objem pracovního plynu zvětšuje.
Reálná adiabatická komprese
Charakteristickým rysem reálné komprese jsou tzv. přídavné ztráty Δ. Tyto ztráty jsou ekvivalentní práci, kterou je nutné přivést navíc kvůli zvýšení měrného objemu pracovního plynu způsobeného ztrátovým teplem. Na Obrázku 118, s. 14.4 je příklad komprese v kompresoru nebo v jeho stupni v h-s a T-s diagramu. Zatímco v h-s diagramu lze odlišit pouze ztráty jako celek, tak v T-s diagramu lze odlišit jednotlivé typy ztrát.
TERMODYNAMIKA TURBOKOMPRESORŮ
strana 14.4
– 118: –
Adibatická komprese v h-s a T-s diagramu
Vnitřní práce turbokompresoru při adibatické kompresi v <i>h</i>-<i>s</i> a T-s diagramu
Lq [J·kg-1] ztrátové teplo ([Škorpík, 2024]); ΔeK [J·kg-1] rozdíl kinetické energie mezi vtokem a výtokem (obvykle nevýznamný rozdíl); h [J·kg-1] entalpie; Δh [J·kg-1] rozdíl entalpii; Δhis [J·kg-1] rozdíl entalpii při izoentropické kompresi; Lw [J·kg-1] vnitřní ztráty v kompresoru (práce přívedená do stupně navíc oproti izoentropické kompresi); s [J·kg-1·K-1] entropie; T [K] absolutní teplota; V [m·s-1] rychlost; v [m3·kg-1] měrný objem; wi [J·kg-1] vnitřní práce; wis [J·kg-1] vnitřní práce při izoentropické kompresi; Δ [J·kg-1] přídavné ztráty. Index is označuje stavy při izoentropické kompresi, index s celkový stav. T-s diagram je sestrojen při nevýznamném rozdílu kinetických energií. Rovnice jsou odvozeny v Příloze 118.
Rozbor vícestupňové adiabatické komprese
Typickou vlastností vnitřní účinnosti vícestupňové komprese ηi je, že je menší než průměrná vnitřní účinnost jednotlivých stupňů ηj, viz Obrázek 121, na kterém je příklad h-s diagramu komprese turbokompresoru se Z stupni. Příčinou jsou přídavné ztráty. Je tedy zřejmé, že vnitřní ztráty ve stupni kompresoru zvyšují potřebnou práci v následujícím stupni. Poměr průměrné hodnoty vnitřní účinnosti jednotlivých stupňů η,j ku vnitřní účinnosti měřené mezi prvním a posledním stupněm ηi se nazývá součinitel přídavných ztrát 1+f, viz Úloha 122, s. 14.5.
– 121: –
Vícestupňová adiabatická komprese v kompresoru
1+f [1] součinitel přídavných ztrát (preheat coefficient); Z [-] počet stupňů; Δj [J·kg-1] přídavné ztráty jednoho stupně; ηi [1] vnitřní účinnost komprese mezi body 1-Z. Index j označuje j-tý stupeň. Rovnice jsou odvozeny pro předpoklad, že všechny stupně zpracovávají stejný entalpický spád a komprese je adiabatická. Pro přehlednost není v obrázku zakreslena kinetická energie absolutní rychlosti. Rovnice jsou odvozeny v Příloze 121.
TERMODYNAMIKA TURBOKOMPRESORŮ
strana 14.5
–   Úloha 122:   –
Turbokompresor nasává vzduch o teplotě 15 °C a tlaku 0,1013 MPa, na výstupu z turbokompresoru má vzduch teplotu 293 °C a tlak 0,802 MPa. Určete přídavné ztráty, součinitel přídavných ztrát a vnitřní účinnost ηi. Turbokompresor má 12 stupňů. Komprese je nechlazená, respektive uvažujte adiabatickou kompresi. Řešení úlohy je uvedeno v Příloze 122.
Užití lineární aproximace termodynamických změn
Užití lineární aproximace termodynamických změn v T-s diagramu k přibližnému určení velikosti přídavných ztrát při kompresi: T [K]; t [°C]; s [J·K-1·kg-1]

Polytropická komprese

V některých případech kompresi ovlivňuje sdílení tepla s okolím kompresoru. Například při záměrném chlazení kompresoru, nebo, když je komprimován kryogenní plyn, který je ohříván okolím. V takových případech je komprese podobná polytropické kompresi – porovnávací ideální kompresí je v tomto případě vratná polytropická komprese. Polytropickou kompresi popisují Rovnice 687. Tyto rovnice lze odvodit z rovnice prvního zákona termodynamiky.

– 687: –
Polytropická komprese při q>0
Vnitřní práce kompresoru pro případ q>0
q [J·kg-1] teplo sdílené s okolím. Index pol označuje vratnou polytropickou kompresi. Na obrázku je případ q>0 (přívod tepla – jestliže he, pol-he,is>0, pak se jedná o součet přivedeného tepla a přídavných ztrát, které vznikl v důsledku přívodu tepla). T-s diagram je sestrojen při nevýznamném rozdílu kinetických energií.
TERMODYNAMIKA TURBOKOMPRESORŮ
strana 14.6
– 688: –
Polytropická komprese pro případ chlazené komprese
Vnitřní práce kompresoru pro případ chlazené komprese
(a) případ pro Lw<-q; (b) případ kdy Te=Ti (zdánlivě izotermická komprese – teplota chladícího média musí být v tomto případě nižší než teplota pracovního plynu na vstupu do kompresoru Ti). Jestliže he,pol-he,is<0, pak se jedná o součet odvedeného tepla a úspory práce v důsledku chlazení komprese. T-s diagram je sestrojen při nevýznamném rozdílu kinetických energií.
Porovnávací vratné polytropické komprese
Při vytváření energetických bilancí polytropické komprese je nutné definovat práci při vratné polytropické kompresi wpol. Často se za wpol používá práce vratná izotermická komprese, zejména je-li komprese chlazená, viz Úloha 849. Zejména při kompresi s přívodem tepla se práce komprese porovnává s prací při izoentropické kompresi wis. Při uvádění účinností je nutné uvést jaký děj byl vybrán jako porovnávací, aby hodnota vnitřní účinnosti měla vypovídající hodnotu.
–   Úloha 849:   –
Stanovte vnitřní izoentropickou, polytropickou a izotermickou účinnost turbokompresoru, který komprimuje suchý vzduch. Vstupní teplota vzduchu je 14,34 °C, výstupní je 480,6 °C. Tlak na vstupu je atmosférický a kompresní poměr je 23. Vnitřní příkon turbokompresoru je 12,6 MW. Turbokompresor je vybaven plášťovým chlazením o výkonu 0,8 MW. Řešení úlohy je uvedeno v Příloze 849.
Užití lineární aproximace vratné polytropické komprese
Užití lineární aproximace vratné polytropické komprese v T-s diagramu k přibližnému určení stavu epol: T [K]; t [°C]; s [J·K-1·kg-1]; q [kJ·kg-1]
TERMODYNAMIKA TURBOKOMPRESORŮ
strana 14.7

Provedení chlazení turbokompresorů

Chlazení komprese je nejefektivnější způsob snížení vnitřní práce kompresoru, přičemž existuje několik možností jak toho dosáhnout. Komprimovaný plyn v průběhu komprese lze kontinuálně chladit dvěma způsoby a to povrchově nebo vstřikování chladící kapaliny do komprimovaného plynu. Chlazení lze ale provést i přetržitě po stupních pomocí tzv. mezichlazení. Každé chlazení ale generuje nový druh ztrát, takže efektivní chlazení lze provést jen za určitých podmínek.

  ~  
Povrchové chlazení turbokompresorů
Povrchové neboli plášťové chlazení lze provést u dvouplášťových kompresorů, přičemž mezi plášti proudí chladící kapalina, která ochlazuje pracovní plyn uvnitř, viz Obrázek 608. Kompresory s povrchovým chlazením jsou složité a drahé – jsou nutné rozvodové kanálky a v dělící rovině hrozí únik chladící kapaliny do komprimovaného plynu a obráceně.
– 608: –
Turbokompresor s jedenácti radiálními stupni a s povrchovým chlazením
Turbokompresor s jedenácti radiálními stupni a s povrchovým chlazením. Vyrobil Demag.
Příklady použití povrchového chlazení
Povrchové chlazení je málo účinný způsob a tak se používá u kompresorů s malým stlačením v jednom stupni, u jednostupňových turbokompresorů a dmychadel je to jediný způsob chlazení komprese. Na druhou stranu, jeho nízká účinnost umožňuje jeho použití pro chlazení i vlhkého vzduchu obsahující prach, s tím, že teplota povrchu kompresoru neklesne pod rosný bod vzduchu.
TERMODYNAMIKA TURBOKOMPRESORŮ
strana 14.8
  ~  
Princip chlazení vstřikováním chladící kapaliny
Proud pracovního plynu se ochlazuje v důsledku odpařování vstříknuté chladící kapaliny. Rychlost odpaření a tedy i ochlazení závisí, mimo jiné, na vzájemné teplosměnné ploše chladící kapaliny a pracovního plynu, proto jsou vstřikovací trysky (Obrázek 932) konstruovány tak, aby měly co největší rozptyl. I tak k odpaření je nutný určitý úsek a proto jsou pro chlazení vstřikováním vhodnější radiální stupně (chladící kapalina se vstřikuje v místě za statorovými lopatkami směrem do vratného kanálu k dalšímu stupni) v případě axiálních stupňů by se musela být v místě vstřiku větší mezera mezi stupni.
– 932: –
Vstřikovací tryska pro vstřikování chladící kapaliny
Princip vstřikovací trysky chladící kapaliny kompresoru
Výběr druhu vstřikované chladící kapaliny a limity jejího množství
Množství chladící kapaliny závisí na tlaku, požadované teplotě a složení výsledné směsi po vychlazení. Například, pokud je komprimovaným plynem vzduch, tak lze vstříknout pouze takové množství chladící vody, aby po odpaření byla relativní vlhkost vzduchu menší než 100 %, v opačném případě zůstanou ve vzduchu kapičky vody. Při kompresi čpavku se používá kapalný čpavek, při kompresi nitrózní plynů se používá slabý roztok kyseliny dusičné apod.
Omezení použití chlazení vstřikováním chladící kapaliny
Nevýhodou tohoto způsobu chlazení je, že na výtlaku kompresoru plyn obsahuje jistou vlhkost. To znamená, že využití takového plynu je omezeno pouze na aplikace, kde vlhkost v plynu není překážkou k jeho využití. Jedná se zejména o takové procesy, při kterých může dojít ke kondenzaci par v plynu obsažených. Například při použití v pneumatických pohonech apod.
  ~  
Princip komprese z mezichlazením (Vnější chlazení)
Metoda mezichlazení spočívá ve vyvedení komprimovaného plynu za vybranými stupni kompresoru mimo kompresor do rekuperačního výměníku tepla (nejčastěji tvořený žebrovanými trubkami), kde se pomocí chladící kapaliny (obvykle voda) plyn ochladí. Například v případě Obrázku 671, s. 14.9, kde je provedeno mezichlazení u třístupňového turbokompresoru, lze rozdělit celou kompresi na 3 samostatné komprese a vnitřní práci kompresoru vypočítat z rozdílů entalpií a odvedeného tepla, viz Úloha 612, s. 14.9. Výhodou vhodně navrženého mezichlazení je i to, že práce jednotlivých stupňů a jejich pracovní podmínky jsou si podobné (rychlostní trojúhelníky, teploty apod.), je ale nutné počítat s tím, že mezi stupni se zmenšuje měrný objem plynu, proto první stupeň po mezichlazení bude mít menší vstupní průřezy než výstupní průřezy předchozího stupně.
TERMODYNAMIKA TURBOKOMPRESORŮ
strana 14.9
– 671: –
Princip komprese s vnějším chlazením
C-mezichladiče plynu; e*-konečný stav pracovního plynu na výstupu z kompresoru v případě komprese bez chlazení. pC1, pC2 [Pa] tlak před vstupem do mezichladičů; w*i [J·kg-1] vnitřní práce kompresoru pro případ komprese bez chlazení.
–   Úloha 612:   –
Stanovte vnitřní účinnost turbokompresoru, který komprimuje suchý vzduch. Vstupní teplota vzduchu je 14,34 °C, výstupní je 156,6 °C. Tlak na vstupu je atmosférický a kompresní poměr je 23. Vnitřní příkon turbokompresoru je 10,6 MW. Turbokompresor je vybaven dvěma mezichladiči na tlakových úrovní 0,7 MPa a 1,4 MPa. Chladící výkon chladičů je 6,5 MW. Řešení úlohy je uvedeno v Příloze 612.
Ideální komprese s mezichlazením
Konstrukce kompresoru s mezichlazením
Na Obrázku 840, s. 14.10 je příklad konstrukce turbokompresoru se sedmi radiálními stupni a se dvěma mezichladiči, přičemž první mezichladič je umístěný za druhým stupněm, druhý za čtvrtým stupněm. Všimněte si, že před demontáží vrchní skříně kompresoru je nutné demontovat i chladiče (viz příčný řez). Pro jednodušší demontáž kompresoru existují i jiná konstrukční uspořádání – napojení vstupu i výstupu mezichladiče přes spodní skříň. V případě vícetělesových turbokompresorů se může mezichlazení instalovat v propoji mezi jednotlivými tělesy.
TERMODYNAMIKA TURBOKOMPRESORŮ
strana 14.10
– 840: –
Turbokompresor se sedmi radiálními stupni a se dvěma mezichladiči
Turbokompresor se sedmi radiálními stupni a se dvěma mezichladiči. Vyrobil Escher Wyss.
Limity použití mezichlazení
Tento způsob chlazení doprovází větší konstrukční i investiční náročnost (mimo kompresor je nutné pořídit zařízení pro chlazení), a proto se obvykle provádí jen od určité velikosti turbokompresoru nebo k tomu musí být i jiné než ekonomický důvod, například bezpečnost (u hořlavých plynů), stabilita plynu (molekuly při vyšší teplotě mohou disociovat), apod.
  ~  
Efektivita chlazení
Chlazení nemusí vždy znamenat výrazné snížení příkonu. Jakékoliv chlazení ovlivňuje termodynamiku komprese (chlazení zvyšuje tlakovu ztrátu, třetím tekutiny o teplosměnné plochy a tvořením vírů při vstřikování chladící kapaliny apod.), takže vždy existuje hranice efektivity chlazení. Jak plyne z porovnání práce izoentropické komprese s prací izotermické komprese, která odpovídá kompresi při dokonalém chlazením v grafu na Obrázku 637, s. 14.11. Z grafu, respektive rovnice je například zřejmé, že pokud by navýšení práce na kompresi vzduchu kvůli tlakovým ztrátám bylo 10 %, tak by chlazení mělo pozitivní význam až při kompresních poměrech 2, při kompresi metanu dokonce až při 5 % apod. Při reálných kompresí je úspora práce mnohem menší, takže se vyplácí chlazení od vyšších kompresních poměrů než ukazuje graf.
TERMODYNAMIKA TURBOKOMPRESORŮ
strana 14.11
– 637: –
Rozdíl mezi prací izoentropické a izotermické komprese
Rozdíl mezi prací izoentropické a izotermické komprese
wit [J·kg-1] práce izotermické komprese; Δwi [%] maximální teoretická úspora práce díky chlazení, Δwi=(wis·w-1it-1)100; κ [1] poměr tepelných kapacit pracovního plynu (κ=1,13 například CH4, κ=1,22 například C2H4, κ=1,33 například pára H2O, κ=1,4 například vzduch, κ=1,67 například He). Odvození rovnice je uvedeno v Příloze 637.

Termodynamický návrh stupně turbokompresoru

Pro termodynamický návrh stupně kompresoru lze použít poznatky publikované v předchozích článcích tohoto sborníku (turbomachinery.education). Následuje tedy shrnutí a doplnění některých speciálních poznatků týkající se termodynamiky kompresorových stupňů: výběr typu stupně; h-s diagramy stupňů; predikce Eulerovy práce; lopatky turbokompresorů. Doporučené hodnoty podobnostních součinitelů pro návrh jednotlivých stupňů jsou uvedeny v [Japikse, 1997, s. 1-3].

  ~  
Výběr typu kompresorového stupně
Základními typy kompresorových stupňů jsou přetlakový axiální stupeň a radiální. Ojediněle se lze setkat s diagonálním provedením jednostupňového kompresoru. Většina stacionárních aplikací spadá do oblasti radiálních stupňů, až při požadavku na vyšší průtok cca od 15 m3·s-1 se kompresor konstruuje jako axiální, protože od takových průtoků už je účinnost axiálních turbokompresorů vyšší než radiálních. Na druhou stranu u radiálních stupňů se lépe realizuje mezichlazení, což více než kompenzuje nižší účinnost jednotlivých stupňů.
  ~  
h-s diagramy
Na Obrázku 719, s. 14.12 je h-s diagram axiálního stupně kompresoru na vyšetřovaném poloměru (Obrázku 719a, s. 14.12) a radiálního stupně kompresoru (Obrázku 719b, s. 14.12). Na každém vyšetřovaném poloměru může být vliv sdíleného tepla qE na Eulerovu práci různý – záleží na typu chlazení a teplu z ventilační ztráty rotoru. Modře je vyznačena energetická rovnováha celého stupně.
TERMODYNAMIKA TURBOKOMPRESORŮ
strana 14.12
– 719: –
h-s diagram stupně kompresoru na poloměru r
h-s diagramy stupňů kompresoru na vyšetřovaném poloměru r: (a) axiální stupeň; (b) radiální stupeň. Lh [J·kg-1] profilové ztráty; qE [J·kg-1] sdílené teplo s okolím vyšetřované proudnice; ∑ L [J·kg-1] vnitřní ztráty stupně, součet všech ztrát ve stupni. Index 1 označuje stav před rotorovou řadou lopatek.
  ~  
Eulerova práce
Na Obrázku 609 je očekávaný průběh Eulerovy práce wE axiálního stupně kompresoru. Profilové ztráty jsou u okrajů lopatek největší a proto v těchto místech nelze dosáhnout potřebného zvýšení tlaku (potřebná Eulerova práce roste nadevšechny meze a Eulerova účinnost se blíží k nule) a naopak lze zde očekávat odtrhávání proudu a dokonce i ztrátu zpětným prouděním. Rozdíly v Eulerových prací mezi jádrem proudu a okraji lopatek jsou ještě větší v případě přímých lopatek axiálních stupňů, a proto se příliš u kompresorů nepoužívají.
– 609: –
Průběh Eulerovy práce axiálního stupně kompresoru
Průběh Eulerovy práce axiálního stupně kompresoru
r [m] poloměr stupně; wE,m [J·kg-1] průměrná hodnota Eulerovy práce. Index h označuje patní poloměr lopatek, index t poloměr u špic lopatek.
  ~  
Lopatky turbokompresorů
Axiální nebo kuželové stupně kompresorů obsahují zkroucené lopatky, ale existuje i nemálo případu s přímými lopatkami. h-s diagram pro radiální stupeň lze využít i při konstrukci kuželového stupně kompresoru, ve kterém kvůli snižujícímu se měrnému objemu klesá poloměr stupně, respektive délka lopatek, viz Obrázek 1101, s. 14.13 (výpočet kuželového stupně je uveden v článku Vnitřní ztráty lopatkových strojů a jejich vliv na návrh lopatkového stroje). Kvůli tenkým lopatkám nelze u kompresorových stupňů použít bandáže.
TERMODYNAMIKA TURBOKOMPRESORŮ
strana 14.13
– 1101: –
Rychlostní trojúhelník axiálního kompresorového stupně
Rychlostní trojúhelník axiálního kompresorového stupně
R-rotorová řada lopatek; S-statorová řada lopatek. l [m] délka lopatek; rm [m] střední poloměr; U [m·s-1] obvodová rychlost; V [m·s-1] absolutní rychlost; W [m·s-1] relativní rychlost; α [°] úhel absolutní rychlosti; β [°] úhel relativní rychlosti. Rychlostní trojúhelník je nakreslen pro střední poloměr a stupeň reakce 0,5.
–   Úloha 726:   –
Proveďte základní návrh rozměrů rotoru jednostupňového radiálního turbokompresoru s axiálním vstupem (bez předřazených lopatek). Lopatky rotoru mají na výstupu radiální směr, viz obrázek. Parametry suchého vzduchu na vstupu do rotoru jsou: 101,33 kPa, 15 °C. Požadovaný tlak ze statorové řady lopatek je 0,44 MPa. Požadovaný hmotnostní tok je 0,7225 kg·s-1. Řešení úlohy je uvedeno v Příloze 726.
Rotor radiálního stupně kompresoru
ΔWθ [m·s-1] odchylka obvodové složky relativní rychlosti na výstupu z rotoru způsobená protiběžným vírem (skluz).

Změna relativní vlhkosti vzduchu při kompresi

Při kompresi vlhkého vzduchu se zvyšuje tlak plynů i tlak páry obsažený ve vzduchu. Při adiabatické kompresi bude obsah páry na konci komprese vždy v přehřátém stavu, a to i v případě komprese sytého vzduchu. Znamená to, že relativní vlhkost na konci komprese bude vždy menší než na počátku, a proto ke kondenzaci páry ve vzduchu nemůže docházet. Nicméně při vyšším tlaku vzroste i teplota kondenzace vlhkosti ve vzduchu z původní absolutní teploty Ti,C na teplotu Te,C, viz Obrázek 1050, s. 14.14. To znamená, že pokud klesne teplota komprimovaného vzduchu pod teplotu Te,C, začne vlhkost ve vzduchu kondenzovat.

TERMODYNAMIKA TURBOKOMPRESORŮ
strana 14.14
– 1050: –
T-s diagram komprese páry ve vzduchu
T-s diagram komprese páry ve vzduchu
p [Pa] parciální tlak vodní páry ve vzduchu; TC [K] absolutní teplota kondenzace páry ve vzduchu při tlaku na počátku komprese (index i) a konci komprese (index e); x [1] suchost páry. Na obrázku je případ izoentropické komprese.
Množství vyloučeného kondenzátu z komprimovaného a ochlazeného vlhkého vzduchu
Ke kondenzaci páry v komprimovaném vzduchu může dojít například v potrubí během jeho distribuce ke spotřebičům nebo při jeho ochlazování v mezichladičích kompresoru, či zásobnících komprimovaného vzduchu apod. V těchto případech se obvykle počítá s tím, že komprimovaný vlhký vzduch bude ochlazen na teplotu okolí, tj. teplotu na sání kompresoru Ti. Úkolem konstruktéra či projektanta tedy je stanovit, jestli při této teplotě dojde k vyloučení kondenzátu a v jakém množství podle Rovnice 1049. Tato rovnice byla odvozena za předpokladu, že se vlhký vzduch vychladí na teplotu na sání, jestliže bude výsledná teplota při chlazení menší, bude množství vyloučeného kondenzátu větší.
– 1049: –
Množství vyloučeného kondenzátu z komprimovaného a ochlazeného vlhkého vzduchu
mC [kg] množství vyloučeného kondenzátu z komprimovaného a ochlazeného vlhkého vzduchu zpět na teplotu ti (záporná hodnota znamená, že relativní vlhkost vzduchu na konci komprese a po vychlazení φe bude menší než 1, a proto nebude docházet ke kondenzaci); Vi [m3] objem zkomprimovaného vzduchu měřený na sání; v''i [m3·kg-1] měrný objem syté páry při teplotě na sání ti; φ [1] relativní vlhkost vzduchu. Odvození této rovnice je uvedeno v Příloze 1049.
Nomogram pro přibližné stanovení množství vyloučeného kondenzátu
Měrný objem sytých par v Rovnici 1049 je funkcí teploty v''=f(t), proto je možné sestrojit nomogram pro určení množství vyloučeného kondenzátu z komprimovaného a ochlazeného vlhkého vzduchu jako funkci teploty na sání, viz Nomogram 1051, s. 14.15.
TERMODYNAMIKA TURBOKOMPRESORŮ
strana 14.15
– 1051: –
Nomogram pro přibližné stanovení množství vyloučeného kondenzátu z komprimovaného a ochlazeného vlhkého vzduchu
mC [g·m-3]; ε [1]; ti [°C] teplota; φi [%]
TERMODYNAMIKA TURBOKOMPRESORŮ
strana 14.16

Odkazy

ŠKORPÍK, Jiří, 2023, Proudění plynů a par tryskami, fluid-dynamics.education, Brno, https://fluid-dynamics.education/proudeni-plynu-a-par-tryskami.html.
ŠKORPÍK, Jiří, 2024, Technická termomechanika, engineering-sciences.education, Brno, https://engineering-sciences.education/technicka-termomechanika.html.
DIXON, S., HALL, S., 2010, Fluid Mechanics and Thermodynamics of Turbomachinery, Elsevier, Burlington, ISBN 978-1-85617-793-1.
JAPIKSE, David, 1997, Introduction to turbomachinery, Oxford University Press, Oxford, ISBN 0-933283-10-5.
KADRNOŽKA, Jaroslav, 2004, Tepelné turbíny a turbokompresory, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., Brno, ISBN 80-7204-346-3.
 
 
– e-shop –
Jestliže byl článek pro vás užitečný, pak si kupte plnou verzi článku v mém e-shopu. Velmi vám za to děkuji a přeji, aby se vašim projektům dařilo.

Jiří Škorpík
autor
 
Vysvětlivky
©Jiří Škorpík, LICENCE
O stránkách Pro studenty   LinkedIn e-shop Kontakt